challenge

Hurásketch 12/2016

čtvrtek, prosince 29, 2016


Prosincový sketch sice vybízel k tomu udělat ho vánoční, ale já jsem opět neodolala a použila fotky z Bali. Když jsou to prostě tak krásné fotky, tak po nich nejde nesáhnout. Tentokrát jsou to fotky z ptačího a plazího parku v Ubudu.



challenge

Hurásketch 11/2016

čtvrtek, prosince 29, 2016


Zase otočka, ale když já těch fotek na výšku moc nemám. Asi se budu muset polepšit a nějaká vyfotit. Vybrala jsem si fotky z Bali a to z našeho nočního výstupu na sopku.


challenge

Hurásketch 10/2016

čtvrtek, prosince 29, 2016


Říjnový sketch a říjnová dovolená. Po čtyřech letech opět návštěva Ukrajiny a hlavně Černobylu. Na fotce je celá naše cestovatelská skupina i s průvodkyní.


challenge

Hurásketch 9/2016

čtvrtek, prosince 29, 2016


Zářijový sketch jsem si opět otočila. Vybrala jsem si cestovatelské fotky se Zu. Po 16 hodinové cestě z Bali už nám trochu hrabalo :-)


challenge

Hurásketch 8/2016

čtvrtek, prosince 29, 2016


Srpnový sketch jsem vytvořila z fotek celé kočičí rodiny, kterou mám doma.


challenge

Hurásketch 7/2016

čtvrtek, prosince 29, 2016


 Červencový sketch a svatba Radka a Jany. Takhle jsme se fotili novomanželům do alba, budou tak na nás mít pěknou památku :-)



challenge

Hurásketch 6/2016

čtvrtek, prosince 29, 2016


Tento sketch jsem vytvořila z mých oblíbených fotek s Pištou. Barevná fotka je první fotka, kterou s Pištou mám, když k nám jednoho dne přišla a už u nás zůstala. Černobílá fotka je moje oblíbená. Vrátila jsem se z nemocnice a Pišta si ke mě vlezla pod deku a celé odpoledne se mnou ležela. Vždycky když se na tento sketch podívám, tak si říkám, že je to strašná divočina :-)


challenge

Hurásketch 3/2016

čtvrtek, prosince 29, 2016


Pro tento sketch jsem vytáhla fotku starou asi 4 roky z mojí návštěvy Ukrajiny. Letos se tam chystám znovu, tak začíná  být fotka zase aktuální. Sketch jsem si otočila, aby se mi tam vešla fotka na šířku.


project life

Project life 25/2016

pátek, prosince 23, 2016


V tomto týdnu jsem se nechala inspirovat Scrapylife PL Story na téma můj týden. Zadání bylo jednoduché:

Dopředu si napíšete několik bodů a ty pak každý den v týdnu zapíšete. Je jedno jaké body si napíšete, ale musí být každý den stejné.

Konečně jsem tak mohla použít kartičky s nápisem "daily routine" a jednotlivými dny. 

project life

Project life 20/2016

středa, prosince 21, 2016


Tento týden nebude o ničem jiném než o běhu. Vzhledem k tomu, že trénujeme 3x týdně, tak ani nic jiného nestíhám. Nicméně závod se už blíží, tak jsme si zaběhly zkušebních 5 km.

Při tvorbě tohoto týdne jsem opět sáhla po PL kitu od Paperoamo a doplnila jsem ho písmeny, které jsou úplně boží.

V pátek se jako každý rok konala Zlatá tretra, kde jsme opět nemohli chybět. Neměla jsem sebou foťák, tak jsem použila oficiální fotky, které jsem našla.

V neděli přijela na návštěvu Zu a hned začala s Pištou vyvádět blbosti.

challenge

Hurásketch 4/2016

neděle, prosince 18, 2016


Konečně jsem použila papír, který jsem dostala. Obrázky netopýrů a kočiček jsou semišové a s nápisem "black cat" jsem nemohla použít jinou fotku než Čičikrále.

challenge

Hurásketch 5/2016

pátek, prosince 16, 2016


Tento sketch vysloveně vybízel k tomu, abych použila panoramatickou fotku, které tak ráda fotím. Z Litvy jsem si jich dovezla hned několik, nakonec jsem vybrala pohled na historické centrum z vrcholu Tří křížů.

cestovní deník

Bruggy, Benátky severu

čtvrtek, prosince 15, 2016


Nejlepší akce jsou ty naprosto neplánované. To tak jednou objevíte kouzlo levných letenek a než se stačíte zamyslet, tak letíte. V Bruggách jsme společně se Zu nafotily hodně fotek a byla škoda dovolenou zmínit pouze v PL albu, ale zasloužilo si to samostatné album. Dlouho jsem přemýšlela nad formátem a nakonec jsem si stránky svázala samostatně pomocí knihařských kroužků. Fotky jsem doplnila sadou You are here od Simple Stories. Na sadě se mi líbilo, že je taková cestovatelská, ale zároveň se dá použít i na podzim.

project life

Project life 15/2016

úterý, října 18, 2016


Ach, ten skluz. Nějak pořád nestíhám tvořit a psát. Přes léto to prostě jinak nejde, jsem radši někde venku než doma za stolem. Těším se na to pravé podzimní sychravé počasí, kdy se nechce ven a já tak budu doma tvořit a dohánět resty. Pro 15. týden jsem použila kartičky z PL kitu Paperoamo, který byl krásně jarně žlutý a jak to dopadlo se můžete podívat níže.

project life

Project life 10/2016

pátek, srpna 19, 2016


Letní horký den si teď zchladím opět jedním zimním týdnem. Venku už se sice příroda začínala probouzet k život, ale na horách pořád ještě panovalo zimní počasí a mrznoucí mlhy. Přišel čas si trochu potrénovat, tak jsem si byla několikrát zaběhat na Javorník.

project life

Project life 9/2016

úterý, srpna 16, 2016

Pomalu, ale jistě likviduju svůj PL skluz. Nějak mi to letos trvá dokončit nějakou stránku. Tento týden byl trochu chudý na fotky, tak jsem byla nakonec ráda, že mi na něj vyšla pravá strana. Celý týden jsem tak udělala jenom na jednu stránku.

Celkový pohled

Detaily stránky



cestovní deník

Užhorod - Lvov - Kyjev

neděle, srpna 14, 2016

Užhorod

Jako vždy dělám vše na poslední chvíli. Začínám balit. Znám se, dělám vše možné jenom nebalím. V noci mě čeká odjezd autobusem na Ukrajinu, tak snad mám všechno. Cestu autobusem se mi daří docela prospat a tak mi to uteče rychle. Odpoledne přijíždíme do Užhorodu. V Užhorodu už jsem byla loni, takže jenom tak zevluju a  procházím se městem po nábřeží řeky Už, přes divadelní náměstí, od univerzity až k hradu a skanzenu. Odtud jdu na ulici Ivana Olbrachta, kde jsou dosud k vidění české stopy. Z pod obité omítky vystupuje starý reklamní nápis, který v češtině hlásá: „Pražská šunka, limo, pivo, čerstvé čajové máslo, káva.“ Pod ním je vše zopakováno v maďarštině. Hned vedle je muzeum a kavárna, která je plná českých vývěsních tabulí z doby 1. světové války. Na chvilku si sednu na lavičku, kde mám pěkný výhled na lipovou alej, která lemuje nábřeží po obou stranách. Její vzrůst by mohl odpovídat dvacátým letům minulého století a zanechaly tak někdejší československou stopu. Teď už mě čeká jenom přejezd do hotelu na večeři a ráno odjezd do Lvova.

Lvov 



Do Lvova přijíždím něco málo po poledni a do večera mám čas na prohlídku. Lvov je největším městem západní Ukrajiny, leží zhruba 60 km od hranic s Polskem v kopcovitém terénu. V současné době je to jedním z nejdůležitějších kulturních center celé Ukrajiny. Město bylo založeno ve 13. století, stovky let bylo součástí Polska a poté Rakouska-Uherska, což vtisklo městu krásný středoevropský ráz, díky kterému je dnes Lvov zapsán do seznamu památek UNESCO.

O Lvovu se někdy píše jako o nejelegantnějším městě Ukrajiny. Při procházce historickým centrem a obdivováním památek se člověk rád ponoří do osmnáctého a devatenáctého století. Moje prohlídka začíná v kostelu sv. Ondřeje. Další zastávka je v jedné z nejzdobnějších kaplí, v Boimovské kapli. Hned vedle se nachází latinská katedrála Nanebevzetí. Na zdi katedrály byla zavěšena koule z kanónu, která připomíná výjimečnou událost ze 17. století. V tomto období sužovaly Lvov těžké časy, boje Poláků, Kozáků, Tatarů a epidemie. Ke všem problémům přibyla turecká armáda se svými kozáckými spojenci. Při jednom z útoků koule z kanónu prolétla městskou hradbou a oknem vletěla do katolické katedrály, která spadla přímo na oltář, ale nevybuchla. Tato událost byla samozřejmě považována za zázrak a od té doby zdobí katedrálu dělová koule.

Nedaleko této katedrály je nejhezčí místo a to hlavní historické náměstí Rynok, na kterém se nachází Radnice (Ratusha) z jejíž věže je velice pěkný výhled na celé město. Na tomto náměstí se nachází i velké množství paláců a muzeí, např. muzeum zbraní, skla nebo čokolády.

K atrakcím Lvova patří i trhy a to nejen potravinové. Skutečnou zdejší pozoruhodností je stálý trh se starými knihami. Najdeme ho pod širým nebem na náměstí Ivana Fedorova přímo pod nohama monumentálního bronzového pomníku zakladatele knihtisku v Rusku a na Ukrajině. Pomník knihtiskaře pocházející ze 70. let údajně kvůli příliš krátkému termínu dokončení zakázky vznikl lehkým přepracováním standardizované postavy sovětského vojáka osvoboditele. Na trhu se scházejí prodejci s nevyčerpatelnou zásobou starých a ještě starších knih. Před knihami rozloženými na pultech nebo jen tak na zemi a ubruse se hodně diskutuje. Spěch tady nemá místo. Stačí knihy prolistovat a při troše snahy objevíte knihy v ruštině, němčině, češtině, ale i jiných jazycích.

Lvov je náboženským střediskem, sídlí zde několik křesťanských církví. Téměř polovina věřících obyvatel se hlásí k řeckokatolické církvi, druhou nejpočetnější skupinou jsou příslušníci pravoslavného kyjevského patriarchátu. V centru města najdeme v podstatě jeden kostel vedle druhého. Po chvíli už jednotlivé kostely přestávám vnímat. Je jich tolik, že ztrácím přehled, který jsem právě navštívila. Projdu tedy pár uliček až na náměstí Svobody, kolem státní opery a k pomníku nejznámějšího ukrajinského básníka Tarase Ševčenka.

V centru města se nechávám okouzlit kavárničkou s venkovní zahrádkou, kde zůstáváme na oběd. Kavárna je velice příjemná, tvořená starým nábytkem, kde ani jeden kus není stejný, přesto kavárna působí jednotným dojmem. Po obědě se vydávám na prohlídku zbylé části města, toulám se různými uličkami mimo turistické centrum a objevuju různá zákoutí města. Na závěr prohlídky zůstávám v jedné menší hospůdce, kde si dávám místní pivo, o kterém se říká, že je jedno z nejlepších. Místní lidé jsou velice příjemní a neváhají se semnou dát do řeči. Polštinu umí skoro každý a není problém s nimi prohodit pár slov. Večer už mě čeká jenom přejezd autobusem do Kyjeva.

Kyjev

Ráno přijíždím do Kyjeva a první zastávka je Kyjevskopečerská lávra. Lávra je označení pro vysoce postavený mužský klášter, pečery znamená jeskyně. Dostávám improvizovaný plánek a vydávám se na prohlídku. Orientace není jednoduchá a tak se z prohlídky stává spíše bojová akce. Do pravoslavného kláštera vás pustí jenom řádné oblečené, muži musí mít dlouhé kalhoty a ženy dlouhou sukni a šátek na hlavě. U vstupu jsem si musela půjčit dlouhou zástěru a koupit svíčku, kterou jsem si v chodbách svítila. Klášter stojí na podzemních jeskyních, je největší dominantou a orientačním bodem celého Kyjeva. Podzemní labyrinty se staly pohřebním místem pro mnichy přes více než sedm století. V prosklených rakvích jsou mumifikovaní mniši, kterým občas kouká z mumie seschlá ruka. Místní lidé se u rakví zbožně křižují a líbají skleněné rakve.

Kyjevskopečerská Lávra je unikátním objektem historického a kulturního dědictví celého lidstva. Velkolepá architektura, mozaiky a fresky, které udivují svou krásou a jemností nástěnné malby a ikony starých mistrů jsou potěchou pro oči a podněcují představivost. Pozornost bezesporu přitahují historické artefakty a umělecké předměty, které máte možnost vidět v muzeích a výstavních sálech.

Dalším cílem mé cesty je po pauze na oběd muzeum Velké vlastenecké války a Matka Vlasti. Pomník Matky vlasti je považován za perlu socialistického realismu. Tvoří jej obří, 102 metrů vysoká socha ženské válečnice se štítem a mečem. V podstavci se nachází typické potemnělé a pochmurné ukrajinské muzeum, jehož ponurost je ještě umocněna obrovským množstvím místností téměř bez návštěvníků. Všechny popisky jsou bohužel azbukou. Člověk má ale v tomto muzeum možnost pochopit, jak moc Ukrajina za 2. světové války trpěla. Kromě bezprostředních fotek oběšenců a dalších obětí války mezi exponáty nechybí šibenice nebo bič, kterým nacisté trestali místní obyvatelstvo. Pod otevřeným nebem na ploše je vystaveno velké množství vojenské techniky a je zde možné navštívit expozici války v Afghánistánu.

challenge

Project life 8/2016

neděle, srpna 07, 2016


Ach, ten skluz. Aneb jak si letní horké počasí zpříjemnit zimními stránkami. Sice to nebyl zrovna sněhový týden, ale i tak je to strašně daleký únor. Konečně budu mít snad chvilku čas a začnu pomalu, ale jistě likvidovat ten strašný skluz, který panuje v mém albu. Jdu tedy na to.

Stránku z osmého týdne jsem zároveň vytvořila pro PL challenge PaperoAmo.

Podmínka:
použij na stránce svou fotku - nemusí se nutně jednat o selfie, může to být fotka tebe s rodinou, přítelem, kamarádkou... prostě, aby se v PL albu objevila fotka i té, která ho tvoří :-)

Celkový pohled

Dorostly mi vlasy a mohla jsem si udělat culík, konečně si připadám jako člověk. Tohle jsem si určitě musela zaznamenat, takže podmínku bylo jednoduché splnit. Samozřejmě nesmí chybět ani Pišta, která se válí v posteli. Do alba jsem si dala i fotku s Leem DiCapriem, který získal Oskara. Ta medvědí fotka mě vždycky strašně rozesměje :-) A zbytek stránky je věnovaný mému tetování.

 Detaily stránky








challenge

Project life 7/2016 - Týden s tekutými enamelkami

úterý, června 14, 2016

 

Tento týden jsem udělala na jednu stránku. Jednak jsem neměla moc fotek a navíc mi vyšel na pravou stranu. Pro stránku jsem použila lednový PL kit a celý ho sladila do černé barvy s červenými prvky. Poprvé jsem si vyzkoušela tekuté perly a udělala vlastní enamelky. Pořád se nemůžu rozhodnout jestli se mi výroba vlastních enamelek líbí. Nějak tomu nemůžu přijít na chuť. Kupované jsou hold kupované. 

Celá stránka
Stránku jsem poslal do PL challenge na FB Paperoamo. Ani jsem neplánovala zúčastnit se, ale stránka skvěle odpovídala vyhlášeným podmínkám.

Podmínky:

  • plastová kapsa design A
  • titulní kartička 6x4 s označením týdne/měsíce a datumy
  • velká fotka 6x4 do velké kapsy
  • malá fotka 3x4 do malé kapsičky
  • výplňová kartička 3x4, na které bude buď jenom obrázek nebo text

Detaily stránky





project life

Project life 6/2016 - Školení první pomoci

pátek, června 10, 2016


Hlavní událostí tohoto týdne bylo školení první pomoci v Olomouci. Byli jsme rozděleni do několika skupin a každá měla svůj scénář. Naše skupina byla dvoučlenná a hráli jsme nehodu se spadnutým plotem. Byli jsme neskutečně věrohodně namaskovaní až se někteří fakt báli. Musím říct, že se o nás fakt starali a zachraňovali nás. Opět to bylo zajímavé a i když jsem jako figurant, tak se vždy dovím spoustu nových věcí.

Celá stránka


Detaily stránky


mini album

Svatební insta album

úterý, června 07, 2016


Celá naše rodina byla pozvána na svatbu Radka a Jany. Jako jeden ze svatebních darů jsme zvolili peníze a vymýšleli jak je pěkně a vtipně zabalit. Na stole jsem měla rozdělané insta album z kurzu s Teresou Collins a tak padla volba právě na něj. Aby mi to šlo rychle od ruky objednala jsem si české svatební razítka a insta kartičky z Paperoamo. Máma sehnala nové bankovky a mince, v albu bude od každého jeden kousek. Pořád bylo dost času a já si plánovala jak týden před svatbou začnu dělat album. Nakonec to dopadlo tak, že jsem v úterý skončila v nemocnici s kousnutím od klíštěte a poležela jsem si tam až do čtvrtka. Vytvoření alba jsem nechtěla vzdát a tak jsem se na něj v pátek vrhla a věřila, že to stihnu.


A jak taková tvorba probíhala?

9:00 vstávám
9:30 jedu k doktorce pro recept na léky, trvá na tom, že mě chce vidět. Asi mě trefí
11:00 jsem doma, začínám dělat album
12:00 fotky mám v kapsách, kartičky taky, teď už jenom přidat ozdoby, slepit a mám hotovo. Pohoda, to si můžu ještě lehnout
15:00 to už je tolik hodin, já nic nemám hotové
17:00 stříhám, lepím, všecko lítá kolem
17:30 ty voeeee, streeees, začínám sprostě nadávat
19:00 kde mám tu kartičku, teď jsem ji měla v ruce
19:05 kuaaa, kde je ta lepící páska
19:07 nůžky, nůůůůžky, teď tu byly
19:09 nadávka střídá nadávku
20:00 konfety, ty blbé konfety tam nechtějí držet
20:03 kuaaa, jak tam mám ty konfety narvat
20:07 ha, mám ještě jiné kapsy, tam to půjde
20:09 aaaaaa, není čas, konfety sypu vedle
20:17 bomba, kapsa zalepená, konfety drží
20:18 nééééé, ty peníze tam nechtějí držet
21:10 výseky, já jsem si koupila výseky a zapomněla na ně. Rychle, kde jsou
21:25 peníze, mám je všechny? Musím si udělat seznam
22:00 přijel brácha: "Vidím, že nespíš, tak jsem se stavil. Co děláš?" "Album, mám tu trochu bordel." "Takový bordel jsem ještě neviděl. To je horší jak u mě doma"
22:10 už to skoro mám, chybí mi jenom dvě stránky. Potom ještě jednu stránku opravit, u dvou dodělat texty, takže vlastně pět, néééééé, šest. Já to snad nedodělám
22:30 přestávám mluvit sprostě, přestávám mluvit vůbec. Papíry lítají všude, už si nemám ani kde sednout
23:10 musím vytisknout texty k fotkám
23:45 teď už jenom dodělat přání, podepsat gratulace a je to
0:10 ještě ozdobu na album, ať nic nevypadne, ráno nafotit, svázat a je to
0:39 hotovóóóóóó, já mám hotovo, ani tomu nemůžu uvěřit
























Hodně štěstí a lásky v manželství

Používá technologii služby Blogger.

Instagram